Co je to deprese?
Deprese! Každý jsme to slovo slyšeli a dost možná jej i běžně používáme. Co se za ním ale skrývá? Co je to ta deprese? Depresivní porucha nebo také velká depresivní porucha je duševní onemocnění, které do velké míry narušuje běžné fungování. Charakterizují jej typické symptomy, jako je depresivní, smutná nálada a ztráta zájmu o okolí. Neměli bychom ji však zaměňovat za běžný smutek. Při truchlení po ztrátě blízké osoby, jako je úmrtí nebo rozchod, je třeba si situaci odžít, je to naprosto normální. Po nějaké době pocity smutku postupně odezní. Přestože odpovídající reakce na ztrátu není onemocnění depresí, neznamená to, že pak není třeba se o sebe postarat. Je to důležité právě proto, aby se onemocnění depresí neobjevilo. Deprese se také odděluje od jiných onemocnění. To je především proto, aby byl zvolen správný druh léčby.
Diagnóza deprese
Ke správnému stanovení toho, zda se jedná o onemocnění, existují v medicíně a psychologii klíčové diagnostické manuály:
- Diagnostický a statistický manuál duševních poruch vydává Americká psychologická asociace. Jeho 5. edice vyšla v roce 2013, ale v současné době se již chystá revize této verze. K naplnění diagnózy velké depresivní poruchy je potřeba, aby se po dobu dvou týdnů objevovalo alespoň pět symptomů. Mezi nimi nesmí chybět buď depresivní nálada, nebo ztráta zájmu či radosti. Nejde o normální odpověď na ztrátu, není způsobená nějakou látkou ani jiným onemocněním. Nejde také o bipolární depresi.
- Mezinárodní klasifikace nemocí je vydávána Světovou zdravotnickou organizací a v roce 2022 vyšla její 11. revize. Obdobně uvádí, že je depresivní porucha charakterizovaná depresivní náladou, jako je smutek, podrážděnost či pocity prázdnoty, nebo ztrátou potěšení. To doprovází další příznaky, které významně ovlivňují schopnost jedince fungovat.
Depresivní epizoda
Objeví se první nebo během života ojedinělá depresivní epizoda, která odpovídá výše uvedeným kritériím. Smutek doprovází další potíže a příznaky.
Periodická depresivní porucha
Periodická nebo také rekurentní deprese naznačuje alespoň dvě depresivní fáze v životě, které odděluje alespoň několik měsíců bez významné poruchy nálady. Jde tedy o střídání období deprese a období bez příznaků deprese (remise nebo úzdravy). Riziko návratu deprese se však s každou další epizodou zvyšuje. Po první epizodě je asi 50 procentní šance, že se deprese znovu objeví, po čtvrté epizodě je to už ale 90 procent.
Ukazatelé závažnosti deprese
- Lehká deprese: Při lehké formě depresivní poruchy jsou přítomny dva až tři příznaky onemocnění, což ještě pořád umožňuje běžné denní aktivity. Příjemné to ale není.
- Středně těžká deprese: Čtyři a více příznaků působí větší potíže při denních činnostech.
- Těžká deprese: Objevuje se řada příznaků. Mezi ty typické patří nízké sebehodnocení a pocity beznaděje a viny. Časté jsou sebevražedné myšlenky i pokusy.
- Psychotická deprese: Společně s těžkou depresivní fází se objevují halucinace‚ bludy a další psychotické příznaky, které však nemusí odpovídat náladě. Situace je tak vážná, že neumožňuje obvyklé aktivity. Život ohrožuje riziko sebezabití či usmrcení jiné osoby v rámci bludného přesvědčení.
- Persistentní deprese: Trvá alespoň dva roky a nelepší se.
- Remise: Období, kdy dojde k odeznění depresivních příznaků a je možné navrátit se k běžnému životu.
- Úzdrava: Úplné remise vyžaduje alespoň tři bezpříznakové měsíce.
- Relaps: Situace, kdy dojde k návrat depresivních příznaků.
Druhy deprese
Deprese se vyskytuje v různých formách a podobách. Aby v tom byl větší přehled, rozdělují diagnostické manuály některé specifické typy, které se svým průběhem a trváním mohou mírně lišit od původně uvedené depresivní epizody.
Anxiózní deprese
Smíšená depresivní a úzkostná porucha spojuje typické symptomy deprese se symptomy úzkosti. K depresivní náladě se přidávají pocity nervozity, svalové napětí, neschopnost ovládat znepokojivé myšlenky nebo strach, že se přihodí něco opravdu hrozného. Samostatně by příznaky nebyly dostatečné pro diagnózu nemoci úzkostného původu, dohromady ale vytváří utrpení a brání kvalitnímu životu.
Melancholická deprese
Tento typ deprese identifikuje všudypřítomná ztráta zájmu bez ohledu na okolnosti. Časté jsou poruchy spánku, především brzké ranní probuzení o více než 2 hodiny před obvyklou dobou. Tempo je spíš zpomalené, ale objevuje se neklid a podrážděnost. Velmi výrazná je ztráta chuti k jídlu nebo ztráta hmotnosti.
Sezónní deprese
Příznaky deprese se objeví či pravidelně objevují v daném období a zmizí s koncem sezóny. Typickým příkladem může být deprese spojená s nezaměstnaností, kdy se vytratí rutina pracovní aktivity i sociální interakce s kolegy. Dobře známá je také zimní deprese spojená se změnou počasí a nedostatkem světla.
Těhotenská a poporodní deprese
Deprese, která velmi výrazně souvisí s hormonálními změnami, se týká nastávajících a novopečených maminek. Méně se mluví o depresi v těhotenství, kdy se mohou objevovat pochybnosti a jiné nepříjemné myšlenky. Deprese pak může mít i fyzické důsledky jak pro matku, tak pro dítě. Poporodní deprese souvisí s šestinedělím a dost narušuje vztah mezi maminkou a dítětem. Je to vážný problém, a pokud je to něco, co se Vám děje, neměla byste na to zůstávat sama.
Premenstruační dysforická porucha
O PMS jsme všichni slyšeli. Ženy se na to zdánlivě vymlouvají a muži PMS v žertu používají, když se jim něco nelíbí. Diagnóza premenstruační dysforické poruchy označuje stav, kdy se deprese objevuje během většiny menstruačních cyklů za poslední rok. Nepříjemné příznaky začínají několik dní před začátkem menses, začnou se zlepšovat během několika dnů po nástupu a pak se stanou minimálními nebo zcela vymizí během týdne po nástupu menses.
Dysthymie
Dystymická porucha stojí tak trochu bokem. Nesplňuje výše uvedená kritéria, aby se dala manuály označit za depresi. Jde o přetrvávající depresivní náladu, která trvá déle než dva roky. Přestože je situace nepříjemná, neobjevilo se to dvoutýdenní období, během kterého by počet a trvání symptomů postačovaly ke splnění diagnostických požadavků na depresivní epizodu.
Jiná onemocnění s depresí
Bipolární poruchy
- Manická epizoda. Mánie je stav extrémní nálady trvající alespoň jeden týden vyznačující se euforií, podrážděností, zvýšenou aktivitou a energií. Objevuje se zrychlená řeč, doslova tryskající myšlenky, zvýšená sebeúcta až velkolepost, snížená potřeba spánku, roztržitost, impulzivní nebo bezohledné chování.
- Hypomanická epizoda. Hypománie se mánii dost podobá, je u ní ale o dost více zachovaná racionalita. Nevybílíte teda celou kreditku. (Jen půlku.)
- Smíšená epizoda. Pokud dojde k propojení důležitých manických a depresivních symptomů, mluvíme o smíšené epizodě. Symptomy se buď vyskytují současně, nebo se velmi rychle střídají.
Proč to tady zmiňuji? Rozdělení je velmi důležité při léčbě, a to jak farmakologické, tak i terapeutické. Antidepresiva v takovémto případě mohou velmi uškodit a napomoci manickým a smíšeným fázím, aby měly ještě více prostoru. V takovém stavu je možné dělat ukvapená rozhodnutí, přetěžovat se a následně se dostat do ještě větších problémů a silnější deprese. Mezi bipolární poruchy se řadí bipolární afektivní porucha typu I a II a cyklotymie.
Poruchy nálady vyvolané návykovými látkami
Depresi mohou vyvolat látky, jako je alkohol, konopí, opioidy, sedativa, anxiolytika, hypnotika, stimulanty, halucinogeny či těkavé látky. Depresi může spustit požití látky v akutním stavu, kdy například v alkoholové špičce dochází k smutku a breku, nebo se objeví v následné kocovině, kdy tělu chybí hezký pocit z intoxikace, a pak už nezmizí. Stejně tak po požití a vyplavení MDMA, které přináší velké množství dopaminu, může přijít šok z nedostatku dopaminu v následné kocovině. Deprese se také objevuje při odvykacím stavu ze závislosti. Pokud je deprese důsledek požívání nějaké látky, měla by odeznít s vyřešením návykového chování.
Důležité je to nepoplést
Kromě výše uvedeného také existují onemocnění, která mohou na základě svých symptomů působit podobně jako deprese. Pro volbu adekvátní léčby je důležité tato jiná onemocnění vyloučit. S tím může pomoci psycholog, psychiatr nebo také obvodní lékař. Lékaře navštivte, pokud máte pocit, že příznaky odpovídají tělesnému onemocnění. Třeba i běžná chřipka dokáže způsobit stavy, které se podobají depresivní náladě. Když virus či jiná nemoc odejde, měl by vymizet i smutek. Svdepresí můžeme zaměnit i nespavost, na kterou pomáhají systémové změny. Mohlo by se jednat i o neurologickou poruchu, zde pomůže neurofyziologická diagnostika a léčba. Další krok je přemýšlet ovtom, zda stavy nezpůsobuje nadměrné braní léků či návykových látek. Pokud by to mohl být i Váš případ, zvažte situaci a začněte ubírat na dávce. Psychotické onemocnění se od psychotické deprese liší především sekvencí bludů a halucinací. V obou případech je rozhodně třeba vyhledat psychiatrickou pomoc a požádat o medikaci. Obtížné může být rozlišení mezi depresí a začínající demencí u starší populace. Důležitá je sekvence příznaků. U deprese jde především o rychlý počátek s rychlou progresí, kognitivnímu narušení předchází depresivní nálada a zůstává zachována orientace. Maxima depresivních stavů se objevují spíše ráno, oproti tomu u demence je to navečer. Deprese se také může objevovat jako sekundární příznak jiného onemocnění, které je závažnější a při jeho vyléčení by tato sekundární deprese měla zmizet.
Zorientovat se jako laik v nespočtu symptomů psychického onemocnění je velmi složité. Přestože na internetu vyčtete mnohé, neznamená to ještě, že to, čím se právě potýkáte, je deprese. A ani diagnóza sama o sobě není vševysvětlující. Důležité je najít to správné řešení a léčbu pro Vás. Vyhledejte odborníka, který Vám pomůže lépe se v tématu zorientovat a rychleji psychické onemocnění nebo nepohodu vyléčit.